Tvá nemoc nebo problém za tebou přišel, aby Ti ukázal co v sobě máš nevyřešeného. Není to soupeř, se kterým je třeba bojovat a porazit ho, je to přítel a partner, informace – je to zpětná vazba, která Ti oznamuje, že ses někde vychýlil z kurzu, z rovnováhy a harmonie. Je to kontrolka Tvého auta, která svítí, aby Tě upozornila a nasměrovala Tvou pozornost tím správným směrem.
Bojuješ snad s blikající nebo svítící kontrolkou v autě ? Vezmeš kladívko a rozmlátíš ji, potvoru jednu blikající, aby si už od ní měl klid? Nebo před ní chceš utéct, a tak jí přelepíš, nebo se díváš jinam, aby si ji neviděl? Nebo to obkecáš a říkáš si “no to je jen kontrolka, to se nic neděje, však auto zatím jede”? Nebo to hodíš na druhé? “Ať s tím někdo něco udělá, vždyť mě tady svítí kontrolka a to se mi nelíbí. Někdo by to měl vyřešit, něco s tím udělat.” Můžeš použít všechny tyto neúspěšné strategie, ale asi správně tušíš, že problém, který Ti ta kontrolka signalizuje, přetrvává a časem se ozve s větší urputností a razancí a bude Ti znepříjemňovat život o to víc. Bude žadonit o vyřešení až to jednou bude tak silné, že už to nebudeš moci ignorovat. Vesmír prostě použije silnější páku. Ne snad proto, že by Tě neměl rád. Právě naopak, protože Tě miluje a chce Ti pomoct se toho zbavit. Jenže Ty děláš mrtvého brouka.
Tento dotaz jsem dostal od kamaráda a zároveň klienta, říkal jsem si, že by to mohlo zajímat více lidí a tak mou odpověď uvádím zde. Je to samozřejmě má zkušenost za posledních dvacet let práce s lidmi a se sebou . Je to můj pohled na věc, neříkám že je to dogma i když se v mnoha směrech bude shodovat s jinými pravdami. Ono totiž pravda za těmi našimi osobními iluzemi je jen jedna. Spíše než pravda, jsou to zákonitosti a ty nás všechny bez výjimky ovlivňují.
Vše co zažívám v této realitě je důsledek mé volby – mého přesvědčení, mého životanázoru, který je souborem mých myšlenek a přesvědčení o mne, o druhých a o životě. O čemkoliv se přesvědčím ať sám nebo za pomocí knih či autorit – pak budu muset díky výše uvedenému žít. Některá přesvědčení přijímáme automaticky formou výchovy, jiná jsou sociálně kulturní – systémová a jiná rodinná, no a ten zbytek si vyrobíme sami – jsou osobní .o) Z toho co jsem napsal by někdo mohl mít dojem, že pokud řada přesvědčení je kulturních a rodinných, tak jsme si je nevybrali. Z určitého nadhledu si však sami vybíráme dobu, rodinu a kulturu do které se narodíme, takže i toto je naše volba a nemá smysl se snažit vinit někoho jiného.
Myšlenky tvoří skrze energii pocitů a emocí. Tím, že se snažím poznat pravdu a neuvědomuji si, že ji vytvářím, tak cokoliv poznané v co se rozhodnu věřit následně žiji jako pravdu a skutečnost a mám tendenci přesvědčovat sebe i druhé o tom, že to je skutečnost. Neuvědomuji si však, že to je jen má skutečnost, kterou žiji a zažívám díky svému přesvědčení. Ano mohu potkat lidi, kteří zažívají stejnou nebo podobnou skutečnost a také se to bude dít, protože podobné přitahuje podobné a vrána k vráně sedá. Bude mne to ještě více podporovat a přesvědčovat, že to je skutečnost a pravda. Budu o tom ještě více mluvit a (Pokračování textu…)
Zdá se skoro jasné, že když má někdo nějaký vážný problém, třeba i zdravotní, udělá vše proto, aby se ho zbavil a byl v pohodě. A natož ,když je ten problém smrtelný. A jak to s námi lidmi je ve skutečnosti?
Jeden známý ruský léčitel udělal zajímavý pokus. Vytáhl z lékařské kartotéky skupinu, dejme tomu, 500 ( čísla si nepamatuji přesně) nevyléčitelně nemocných lidí. Jednalo se o lidi s rakovinou, kterým lékaři řekli, že pro ně nemohou nic udělat, protože jejich nemoc je nevyléčitelná a že tedy umřou.
Těmto lidem tento léčitel nechal zaslat pozvánky s tím, že pokud dorazí na jeho akci, vyléčí je. Dalo by se předpokládat, že většina dorazí, když už jim nikdo jiný nepomůže a zbývá jim jen čekat na smrt.
Jak na nás působí a jak nás ovlivňuje zvuk? Jak se budete cítit po 10 minutách strávených v lese a jak, po 10 minutách na rušné křižovatce ve špičce? A to co nejvíce ovlivní vaše pocity, je právě zvuk.
Zvuk je všude a prostupuje vším. Vlastně je prvotní vibrací. Všechno je ve své podstatě jen energií a vibrací, kmitající na určitém kmitočtu, a naše smysly z toho pak dělají zrakové, sluchové, nebo jiné vjemy. Ale podstata všeho je vibrace – zvuk. A ten ovlivňuje hmotu a hlavně vodu, která je nejlepším nosičem informace, více než si myslíme, jak můžete níže i vidět. Vědci zkoumající subatomární částice prohlásili “V určitou chvíli jsme pochopili, že abychom uviděli skutečnost, musíme se přestat dívat a začít naslouchat.” Protože zvuk je původní a nejvíce nás klame právě zrak, kterému paradoxně přikládáme největší důležitost. Takže i z vědeckého pohledu nás zvuk vlastně neovlivňuje, ale vytváří. Existují určité frekvence a vibrace, které jsou vysoce harmonizující. Patří mezi ně například zvuk slabiky OM, který je podle véd a jiných tradic prvotním zvukem univerza, který vše vytváří a harmonizuje, zní na pozadí všeho. Když budete někde, kde je opravdové ticho ( což se Vám ve městě asi nepodaří) a úplně se ztišíte, co uslyšíte? Ticho? Vyzkoušejte to a opravdu se zaposlouchejte, budete překvapeni.
