Používat vs. Milovat

Používat vs. Milovat

 

 

 

Krásné a velmi inspirující k tomu, abychom nereagovali, ale důkladně přemýšleli před tím, než budeme jednat, protože člověk může ve zlomku vteřiny všechno ztratit a pak toho po celý život litovat.

POUŽÍVAT vs. MILOVAT

Přitom co muž leštil své nové auto, jeho šestiletý syn vzal kámen a udělal do auta rýhy. Rozčilený muž chytil dítěti ruku a několikrát ho přes ní udeřil; aniž by si uvědomil, že má v ruce hasák. Kvůli četným zlomeninám přišlo dítě v nemocnici o všechny prsty. Když pak uvidělo svého otce, s bolestí v očích se ho zeptalo: „Tati, kdy mi ty prsty dorostou?“ Muž zažíval velkou bolest a nemohl mluvit. Šel zpátky ke svému autu a mockrát do něj kopnul. Zničený z toho, co udělal, si pak sedl před auto a díval se na škrábance; dítě tam napsalo ‚MILUJI TĚ, TATI‘. Druhý den muž spáchal sebevraždu.

Hněv a láska neznají hranic; zvol si to druhé, abys měl krásný a příjemný život…

Věci se mají používat a lidi se mají milovat.
Ale problém dnešního světa je, že lidi používáme a věci milujeme.
Dobře si tuto myšlenku zapamatujte:
Věci máme používat, ale lidi máme milovat.
Hlídejte si své myšlenky; stávají se z nich slova.
Hlídejte si svá slova; stávají se z nich činy.
Hlídejte si své činy; stávají se z nich zvyky.
Hlídejte si své zvyky; stává se z nich charakter;
Hlídejte si svůj charakter; stává se z něj osud.

 

Úžasné video – kapka se vznáší á mění formu díky zvuku

Zvuk mne fascinuje. Je s námi neustále. Neustále nás obklopuje, doprovází, ovlivňuje a neustále jej vytváříme. Tak mnoho dokáže, a tak málo o něm víme. Na tomto videu není úžasné jen to, že zvuk je třeba tou cestou k antigravitaci, ale hlavně jde vidět i to, co je pro mne nejpodstatnější. Nejen, že nás zvuk ovlivňuje, on nás vlastně vytváří. Tak, jako kapka mění tvar se zvyšující se frekvencí, tak i my se měníme se zvyšujícími se frekvencemi. A jde také vidět, že frekvence, na kterou není kapka připravena, jí zničí. Tedy vlastně nezničí, jen to kapka neustojí a změní svůj tvar – zásadně. Tak jako nás nemůže nic zničit, jen můžeme změnit zásadně tvar. Ale i nadále budeme existovat, tak jako voda v kapkách, my v kapkách vědomí. Vědecky bylo prokázáno i to, že u rakovinových buněk při aplikaci tónu H-480 Hz dochází po několika minutách působení k jejich destrukci, explozi. Zdravé buňky jsou přitom nedotčeny. Zvuk je úžasný a náš organismus má ohromnou schopnost se dolaďovat na určité frekvence. Můžeme za pomocí jednoduchých zvuků a frekvencí pracovat na zvyšování svých frekvencí, které budou pozvedat a rozšiřovat naše vědomí, tak jako už to dělali například i 3 000 let před n. l.  žáci školy mystérií Horova oka v Sakkáře, ve starověkém Egyptě.  Pod speciálně navrženou pyramidou byly různé místnosti s velkým množstvím různě velikých alabastrových nádob, které tam byly nalezeny, a ty naplněny vodou vytvářeli permanentně ve spolupráci s frekvencí pyramidy zvuk o určité frekvenci. Ti kteří v těchto místnostech pobývali nebo meditovali, tak byli prostupování a měněni tímto zvukem. Jak jednoduché a účinné. My dnes nemáme pyramidy a asi těžko doma najdete spousty alabastrových nádob, ale máme zase jinou techniku, která je poměrně jednoduše schopna zvuky o různých frekvencích vyrobit. A navíc máme jednu úžasnou technologii a nástroj neustále sebou, tedy jaksi v základní výbavě každého z nás. Ano jsou to naše hlasivky, které se mohou rozesvučet všemi možnými frekvencemi. A jste to vy, kdo ovlivňuje jakými. Jestli to budou ty prospěšné frekvence nebo naopak ty destruktivní.

Poselství Tvé nemoci – Tvého problému.

Poselství Tvé nemoci – Tvého problému.

Tvá nemoc nebo problém za tebou přišel, aby  Ti ukázal co v sobě máš nevyřešeného. Není to soupeř, se kterým je třeba bojovat a porazit ho, je to přítel a partner, informace – je to zpětná vazba, která Ti oznamuje, že ses někde vychýlil z kurzu, z rovnováhy a harmonie. Je to kontrolka Tvého auta, která svítí, aby Tě upozornila a nasměrovala Tvou pozornost tím správným směrem.

Bojuješ snad s blikající nebo svítící kontrolkou v autě ? Vezmeš kladívko a rozmlátíš ji, potvoru jednu blikající, aby si už od ní měl klid? Nebo před ní chceš utéct, a tak jí přelepíš, nebo se díváš jinam, aby si ji neviděl?  Nebo to obkecáš a říkáš si „no to je jen kontrolka, to se nic neděje, však auto zatím jede“? Nebo to hodíš na druhé? „Ať s tím někdo něco udělá, vždyť mě tady svítí kontrolka a to se mi nelíbí. Někdo by to měl vyřešit, něco s tím udělat.“ Můžeš použít všechny tyto neúspěšné strategie, ale asi správně tušíš, že problém, který Ti ta kontrolka signalizuje, přetrvává a časem se ozve s větší urputností a razancí a bude Ti znepříjemňovat život o to víc. Bude žadonit o vyřešení až to jednou bude tak silné, že už to nebudeš moci ignorovat. Vesmír prostě použije silnější páku. Ne snad proto, že by Tě neměl rád. Právě naopak, protože Tě miluje a chce Ti pomoct se toho zbavit. Jenže Ty děláš mrtvého brouka.

(Pokračování textu…)

Proč se to děje? Jak to vypadá, když vnější odráží vnitřní.

Proč se to děje? Jak to vypadá, když vnější odráží vnitřní.

 

Je to úžasné hřiště tady na této Zemi. Všichni tady máme vše, co potřebujeme. Opravdu všichni. Dnes jsem byl běhat v parku a potkal jsem kamarádku, která se mnou sdílela nějaký problém, který jí trápí, a tak jsem si chvíli povídali a opět jsme na to narazili. Na co? Na to, proč se to děje.

Proč zažíváme trápení, bolest, lítost proč zažíváme beznaděj, ve které nedokážeme pomoci těm, které máme rádi. Proč trpí zvířata, proč lidé, a proč já? Proč je na nás ten nebo onen takový? Každý máme nějaká svá trápení a každý jsme si asi někdy položili tu otázku PROČ? A naše logika a mysl začala hledat, pídit se, analyzovat, spojovat, uvažovat, a často na to i přišla. A vesměs byla úplně vedle!

Například jednoho mého kamaráda bolely záda, a když jsme si o tom povídali, tak nejhorší na tom bylo, že se té bolesti nedokáže zbavit. Logika hledá, kdy to začalo, s čím to souviselo, kdy se to projevuje, kdy je to nejhorší, kdo za to může. A tak logika třeba přišla na to, že to má od té doby, co zvedal těžké věci a něco mu tam škublo. Aha, tak to je ono, něco se mi tam pokazilo – posunulo se atd. Navíc logika přijde na to, že se to zhoršuje, když prší, takže vyvodí důsledky, že to voda zhoršuje, a pak také, když zvedáte těžké věci. No jo, tak to musím k doktorovi, prozíravější k masérovi a ještě více prozíravější a uvědomělí hledají, jak to souvisí s tělem a co jim tím tělo chce říct. Třeba, že si toho moc nakládají na záda- to je taky logické, že? Když mne bolí záda… A protože to bolí už dlouho, tak bude logickým závěrem, že si toho na svá bedra berete příliš už dlouho. Tak to bychom měli.  No jo, jenže výsledek jako u kamaráda je, že to už řadu let řeší a je to všechno na prd. Bolí to stejně. Tak moje otázka, co je na tom všem nejhorší – No to, „že se toho do prdele nemůžu zbavit“. Pokud jste pozorní, zaznělo to v rozhovoru už podruhé. Na začátku a teď znovu. Tak a teď k věci. Takže PROČ to má?

(Pokračování textu…)

Lži které žijeme

Pěkné probouzející video. Nejlepší otroctví je to ve kterém si lidé neuvědomují že jsou otroky. Nejlepší vězení je to ve kterém si vězni neuvědomují, že jsou vězni a tak dále nechtějí utíkat. Není potřeba žádných ostnatých drátů, žádných hlídačů. Nikdo nechce zdrhat. A tak si vesměs den co den zkrášlujeme to své vězení, tu pověsíme obrázek, tu vymalujeme celu a připadáme si, že to má tak nějak smysl. Pěkná iluze. Jednoho dne jsem si uvědomil, že nic z toho co jsem kdy udělal nebylo mimo zdi vězení. I ta nejvznešenější myšlenka jen pozvedala a zkrášlovala vězení. To mne vcelku dostalo a také probralo. A to probudilo mne. A to vězení nepostavili jiní. Bylo to vězení, které jsem si vytvořil sám. Sám sebe jsem věznil spoustou myšlenek o tom kým jsem, nebo nejsem. Co mohu a nemohu. Jaký je a není svět a lidé v něm. A tak to máme všichni. Naši ohromnou krásu a sílu požírá spousty sebeznehodnocujících programů a myšlenek. Pak je teprve systém. Vnímám, že jsme tak zahleděni do sebe a do svých každodenních problémů, které si vytváříme v honbě za těmi papírky, že nemáme čas vidět větší obraz. Nemáme čas zaobírat se něčím větším, když přece máme problém. A proto jedno velké ANO. Každý musíme začít od sebe. Osvobodit svůj vnitřní svět, pak se probudíme v tom vnějším a budeme vidět realitu, která je realitou a nejen naši iluzí. Ten vnější svět vždy byl, je a bude odrazem nás samotných, krát miliardy lidí. A každý v něm vidí to co potřebuje pro svou hru a pro své probouzení. Můžeme svůj život vnímat jako cestu vlakem, kde se obtížně mění směr, protože koleje už jsou postavené a výhybky jsou jen jednou za čas, navíc to postavil někdo jiný. Nebo jej můžeme vnímat jako plavbu lodí, kde můžeme změnit směr každým okamžikem. Je to na nás. Jen se musíme chopit kormidla. Tak příjemnou plavbu.

Láska vítězí

Láska vítězí

Láska vítězí, láska nepotřebuje bojovat. Je jako světlo, které nebojuje s tmou, prostě jen je a svou přítomností prozařuje tmu, stejně tak jako v přítomnosti lásky mizí strach, nenávist, zlost, lítost a další zatěžující emoce. Vnímáme, že potřebujeme do svých životů přidat více lásky. Všechno co děláme okořenit láskou. Nejde o vnější podmínky ale o esenci lásky, kterou můžeme prozářit každé naše slovo a každý náš čin, který nás neviditelnými nitkami sounáležitosti spojuje s druhými. Ale jak to udělat? Jak milovat toho kdo nám ublíží? To nejtěžší na světě je poznat sám sebe. Poznat kdo ve skutečnosti jsme pod maskami osobností a ega. Poznat pro co jsme skutečně přišli jako průzkumníci na tento svět.
Krásné video od Wingmakers které se toho všeho dotýká.  A pokud se dodíváte až do konce věřím, že pochopíte  jak aktivovat lásku, jak přizvat ctnosti srdce, které jsou právě tou esencí lásky do svého života a proč to vlastně dělat.