IMAG2513

Proč nemáte dost peněz, času lásky, štěstí a doplňte sami, co chybí právě Vám?

Řekli mi to holubi. A jak? Sedím si tak na náměstí a čtu knížku. Jak vnímám i ruch kolem, všímám si holubů, kteří hledají něco na zub. A tak mne napadá, že jsem koupil čerstvé pečivo a tak by jim celozrnný rohlík mohl šmakovat. Začnu jim ho házet a pak mne napadne vyzkoušet, jak budou reagovat, když jim ho dám nadrobený na ruku a natáhnu ji. Ze startu všichni utečou a nevěřícně koukají na tu ruku. Pak se dva z deseti holubů pomaličku přibližují, jeden to ale 5 cm před rukou vzdává a druhý, se pomaličku, krok po krůčku, blíží k ruce. Rychle přiskočí, natáhne se a hurá má první kousek. Má odvahu chlapák (nebo je to ona?) a tak je odměna jeho.  Když to vyzkoušel, udělal první krok do neznáma, zariskoval a překonal strach, zjistil, že to jde. Druhý pokus je snazší a třetí ještě více. Už ani nikam neodbíhá a zobe z ruky rovnou. Důvěřuje. Všechno má jen pro sebe. Samozřejmě druzí to vidí a tak se postupně přidá i ten, co to prvně vzdal a potom ještě další jeden odvážlivec. Když přeci vidí, že to prošlo tomu prvnímu a nic se mu nestalo, jde do toho taky.

Překvapuje mne, že už drobím třetí rohlík, ale ten zbytek pořád nic. Myslel jsem si, že se postupně přidají i ti ostatní. Ale ti, i když to vidí, nejsou schopni překonat svůj strach a tak pořád běhají tam a zpátky a čekají na to, co zbude. Jsem láskyplný a tak vždy když odvážlivci dozobou, těch pár drobků co zbude, házím i ostatním.

No a pak mi to došlo? Jsme úplně stejní jako ti holubi. Je tady neustále natažená dlaň vesmíru, života, nevím, jak tomu říkáte a ten nám dává dostatek všeho potřebného. Jen máme strach si to vzít. Udělat pro to něco. Udělat pro to nějaký krok. A tak čekáme na to, co zbude.  Někdy zahlédneme, jak to dělají druzí, inspirujeme se a jdeme v jejich stopách, ale někdy je strach tak silný, že nás paralyzuje a my neuděláme ten potřebný první krok mimo zónu našeho bezpečí a komfortu.

Jasně to už jsem slyšel stokrát, uvědomuji si to, ale tato živá zkušenost mi v tom dala jiný rozměr. Tak to prostě je. Kde ve Vašem životě je natažená dlaň, kde je příležitost, co se Vám nabízí, přišlo to k Vám? Po čem pokukujete, ale váháte? Pokud Vás strach natolik paralyzuje, dá se s tím pracovat. Najděte si kouče, který vám pomůže zmenšit Vaše obavy a pomůže Vám s prvním krokem. Nebo pokud se chcete zbavit strachů úplně, je tady třeba metoda RUŠ, která Vám pomůže vyčistit Vaše strachy. Takové Savo na problémy a strachy. Sám s ní mám zkušenosti a tak neustále vidím, co dokáže. Představte si, jaké by to bylo, být bez strachů, které Vás dennodenně zatěžují a paralyzují. Jaké by to bylo, být těmi prvními holubi, kteří se vrhnou k příležitosti? Anebo si myslíte, že si to nezasloužíte, že to není pro Vás? Ta dlaň je tady pro každého!

Když jsem odcházel, tak ti odvážlivci spokojeně leželi na dlažbě a vyhřívali se, užívali si života a sluníčka. Ten zbytek se vrhl k lavičce a vyzobal hladově těch pár drobků, co zbylo a pak odletěl na jiné místo, zase něco shánět k snědku. Jak to budete mít Vy?

Comments

comments

Share This