Klasická situace:
máme něco domluveno: schůzku, jednání, rande, kroužek a nenapadá mne, co vše ještě.
A najednou věci nejdou tak, jak jsme si je plánovali. Něco nám do toho vleze, najednou se nám to nehodí, nebo jsou okolnosti proti. Protože jsme to slíbili, tak to přeci chceme dodržet.
Říkáme si: „slíbil jsem to“ nebo „rozhodl jsem se proto, a tak to musím dodržet“.“…ten druhý tam na mne bude čekat, bude naštvaný, když se zpozdím“ „… jak budu vypadat…“ a podobně. A tak stresujeme, snažíme se to nějak stihnout, zvládnout a čím více chceme, tím je vše více proti nám. Semafory, zácpy, defekt atd..

No, a pokud přeci jenom po litém boji s okolnostmi a vyplazeným jazykem dorazíme, zjistíme, že dotyčný je také opožděný, anebo dokonce na schůzku nedorazil, byla odvolána přesunuta apod.
To je ale náhodička. Vůbec ne!

Dnes a denně se přesvědčuji, že to jde i úplně jinak. Mám s tím už cca roční zkušenost a funguje to geniálně. Řeknu si v těchto případech „jak chceš, aby to teď bylo“? A dám si záměr. Například, když potřebuji, aby se schůzka uskutečnila o půl hodinu později, tak můj záměr je: „schůzka se uskuteční v ideálním čase tak, abychom byli všichni zúčastnění spokojeni“. A teď ten zázrak! Pravidelně mi ten dotyčný/á zavolá a ohromně se omlouvá, že mu to nevychází a že přijede o půl hodinky později. WOW. Děkuji „Bože, Vesmíre“. Neuvěřitelné. No, a pokud se neozve a napíšu třeba já, tak mi ten člověk řekne třeba jako dnes: „Ty jsi anděl, jak víš, co potřebuji?“ Nevím to, jen reaguji na to, co se kolem děje. Nedržím se slepě plánu, ale jsem v proudu, a tak můžu cítit, když se proud mění. Život je dynamický, a to nejúžasnější je nechat se jím unášet.

A pokud máte svůj příběh, nebo zkušenost s tímto fenoménem, rozhodně mne zajímá, jak to funguje i vám.

 

Přeji vám krásné a nejen těmito drobnými zázraky naplněné dny.

T.o)m

Comments

comments

Share This