svrchovaná jednota 1V dnešní době máme už poradce na cokoliv. Jak správně jíst, jak správně cvičit, jak se správně oblékat, jak ….. doplňte si cokoliv.
Když se na to podíváte z nadhledu, tak vás musí napadnout  „ten člověk je asi úplně blbý tvor„. Protože všichni kolem něj vědí, jak mají žít, jen ten jediný, údajně stojící na vrcholu evoluce, ne.

Copak někdo učí, ryby plavat, květiny kvést, ptáky zpívat. Je to jejich přirozenost, je to zakódováno hluboko v jejich podstatě, tak jako je zakódováno hluboce v nás, jak máme žít.

Všichni jsme tak úžasnými bytostmi, že si to zatím ani nedokážeme představit. Naše vědomí se dotýká hvězd, pokud jsme s nim spojeni skrz naše energetické srdce.

Jenže největší klam, kterému jsme podlehli je, že jsme odpojeni, nevíme co dělat a je někdo moudřejší, kdo to ví.  Přestali jsem věřit sami sobě, svým pocitům a intuici a začali jsme věřit nějakým autoritám venku, že oni to vědí. A tak se ještě více od sebe odpojujeme, jak se otáčíme v hledání někoho, kdo by nám poradil a stáváme se s každou takovou prosbou ještě slabší.

Nepotřebujete aktivovat slunce aby svítilo. Ono prostě svítí, jenže mnoho lidí si ho prostě a jednoduše neuvědomuje. Slunce svítí 24hodin denně a i když je noc a vy ho zrovna nevidíte, můžete spatřit odlesky jeho svitu na měsíci a hvězdách.

A stejné je to s námi, nepotřebujeme ani tak rady a učit se něco nového, potřebujeme se jen zbavit všeho co jsme přilepili na své oči a nedovoluje nám to vidět. Potřebujeme se začít dívat, vnímat a uvědomovat si sami sebe, spojit se sebou.

Je 7 směrů kterými v životě zaměřujeme svou pozornost. A přitom jen jeden, je onou cestou k poznání a cestou k odpovědím a pravdě.

Jak asi tušíte, není to ani dopředu ani dozadu, ani doleva, ani doprava, ani nahoru, ani dolů, prostě všude tam kde se nejčastěji díváme a hledáme pravdy, informace, co a jak. Ten jediný směr, ze kterého všechno vychází je ve středu, je dovnitř. A abyste ten směr postřehli je potřeba  se tam dívat. To jde ale v dnešní době lidem těžko, když sotva co stanou si pustí rádio, aby nebyly sami, pak jdou do práce  a jsou pořád mezi lidmi, když jdou na oběd, jsou zase mezi lidmi, nebo si alespoň přečtou noviny, aby byly v obraze. Když jdou do lesa, tak s někým, aby si mohli povídat o tom, co bylo a bude a nakonec večer, když mohou být v klidu a mohli by větřit ten směr, tak si pustí televizi, anebo jdou do kina. No a kdy je ten čas na ten směr? Třeba s koučem kterého poznáte právě podle toho, že vás spojuje s vašim středem. S koučem, který vám dává onen prostor, abyste se mohli zamyslet a jít dovnitř, hledat odpovědi tam, kde jsou jediné správné, ve vašem srdci. S koučem, který vám ukazuje vaši sílu, to co už jste, váš potenciál. Tím koučem může být kdokoliv ve vašem okolí, kdo to dělá a s kým to cítíte. Může to být vaše dítě, nějaké zvíře, dokonce to mohou být hvězdy, příroda. I jedna sněhová vločka, která vám ukazuje, že vše se rodí ze středu, tak jako to ukazuje každá květina. V tomto světě se hraje o energii, jako v metrixu. A onou energií je vaše pozornost, čemu jí dáte, tam poteče .o)) Otázka je, kam chcete aby tekla? Většina lidí jí dává všemu tomu, co se děje kolem, ostatním a pak se diví, že jsou unavení, bez energie a bezmoci. Vaše energie je vaše moc. Volba komu ji dáte, je na vás.

zdroj obrázku : http://svrchovanajednota.lyricus.cz/

 

Comments

comments

Share This